Oblast dnešní českomoravské vysočiny byla od starověku až do středověké kolonizace pokryta hustými neosídlenými pralesy, již od nejstarších dob v nich ale existovaly umělé průchody, které se nazývaly zemské stezky. Pralesem byly prosekány cesty, po nichž se přepravovaly náklady zpočátku jen nosiči na zádech, později soumary a povozy. Pro stezky byly vyhledávány hlavně vyšší, sušší polohy, přes močály byly kladeny haťové přechody, potoky a řeky se přecházely brody. Bezpečnost stezek a jejich kontrolu zajišťovaly hrady, hradiště a stráže na kopcích.

Trasy jednotlivých stezek jsou popsány dole, jak to bylo v okolí Počátek, Horní Cerekve a hlavně Turovky ? To nás zajímá pochopitelně nejvíce. Tož jukneme se blíže na tuto oblast. Nemohla být náhodou existence některé z obchodních cest důvodem pro dřívější osídlení a založení Turovky ?

Žlutě je zakreslená Želivská stezka, známá již roku 1178, je jisté, že procházela Počátkami (Strážný kopec 664mnm), Zajíčkovem a dále Pelhřimovem, kudy přesně, to se zřejmě nepodaří zjistit. Vezmeme-li ale rozcestí u Bělé jako téměř jistý bod, pak jak bylo nejsnazší dostat se odsud do Zajíčkova ? Každopádně Želivská stezka mohla procházet hodně blízko dnešní Turovce.

Červeně je znázorněna Jihlavská stezka, určitě procházela Horní Cerekví a směřovala kamsi do Čech. Kudy, to ze mě teď fakt nedostanete. Je to druhá dálková komunikace, která mohla probíhat v těsné blízkosti Turovky.

Světle modře je do mapy zakreslena Lovětínská stezka, která sice nebyla tak významná, nicméně spojovala Počátky s Třeští a Třebíčí. Kolem hradu Janštejna (původně zřejmě strážní hradiště) a vrchu Strahovice (694mnm) dále stezka pokračovala na Horní Dubenky a kolem rybníka Boru, na jehož dně jsou prý patrny zbytky staré cesty, na Jihlávku a do Počátek. O existenci staré komunikace rovněž svědčí Pešinova zpráva o porážce oddílu husitského vojska na cestě u rybníka Boru, které však po bitvě ustupovalo na Horní Cerekev. U Jihlávky se nachází vrch Strážný kopec (707mnm), který patřil k Lovětínské stezce, zatímco druhý Strážný kopec (664mnm) u Počátek střežil stezku Želivskou. Z Počátek pokračovala Lovětínská stezka patrně na Žirovnici a Kamenici nad Lipou, což už v mapce zakresleno není.

Vjižní části Českomoravské vysočiny bylo identifikováno 11 starých dálkových komunikací, na širším území Telčska pak 5 zemských stezek: Humpolecká,Telčská, Bítovská, Vápovská a Lovětínská.

 

Humpolecká cesta (v mapě světle zelená)
…doložená roku 1233

• Humpolec
• Krasoňov
• Branišov
• Kostelec u Jihlavy
• Třešť
• Studnice
• Telč
• Kostelní Myslová nebo Radkov
• Dačice

Telčská stezka (v mapě modrá)
… zajišťovala spojení Brněnska s jižními Čechami

• Třebíč
• Okříšky
• Heraltice
• Most (zaniklá vesnice)
• Opatov
• Hladov
• Nepomuky
• Nevcehle – kopec Vostrážky
• Telč
• Mysletice (snad)
• Velká Lhota (snad)
• Strmilov (nebo horní cestou přes Mrákotín a Studenou)
• a dále někudy do Čech

Bítovská stezka (v mapě oranžová)
… zajišťovala spojení knížecího hradu Bítova s Čechami

• Bítov
• Jemnice
• Chotěbudice
• Budeč
• Knínice
• Krasonice – kopec Vostrážka
• Želetava
• Předín
• a dále navazovala na stezku Haberskou

Vápovská stezka (v mapě fialová)
….. odbočovala z Haberské stezky v Opatově nebo Předíně

• Rozseč
• Nová Říše
• Červený Hrádek – bývalý hrad
• Bílkov – bývalý hrad
• Dačice

Lovětínská stezka (v mapě světle modrá)
….. v jedné své části někdy nazývaná Třebíčská silnice

• Počátky
• Jihlávka
• rybník Bor
• Horní Dubenky
• hrad Janštejn
• Nová Ves
• Rácov
• Lovětín (u Batelova)
• Třešť
• Lovětín (zaniklá ves)
• Stonařov
• Lhotka (zaniklá ves)
• Brtnice
• Černé lesy
• Radonín
• Přibyslavice
• Třebíč

Jihlavská stezka (v mapě červená)
….. vedla odněkud z Čech na

• Horní Cerekev
• Batelov
• Dolní Cerekev
• Kostelec u Jihlavy
• Jihlava
• Měřín (snad)
• Velké Meziříčí (snad)

Želivská stezka (v mapě žlutá)
… doložená roku 1178

• Želiv
• Pelhřimov
• Zajíčkov
• Počátky – Strážný kopec 664 mnm.
• Palupín – kopec Strážnice (snad)
• Strmilov
• Kunžak
• dále napojení na stezku do Slavonic

 

Dačická stezka (v mapě tmavě zelená)

• Moravské Budějovice
• Domamil
• Štěpkov
• Radkovice – vrch Strážnice
• Budeč
• Horní Slatina – vrch Strážov
• Strážov (zaniklá vesnice)
• Budíškovice
• hrad Krumvald
• Dačice
• Lipolec
• Valtíno
• Mosty
• Kunžak
• Jindichův Hradec
• … a dále někudy do jižních Čech

 

Haberská stezka (v mapě hnědá)
Dálková komunikace, která spojovala střední Čechy s Podunajím, v době slovanské Ćáslavsko se Znojemskem. Je doložena v Kosmově kronice roku 1101, existovala ale již nepochybně v době předslovanské.

• začátek byl patrně někde v Rakousku
• Znojmo
• Moravské Budějovice
• Babice
• Římov
• Březová (zaniklá vesnice)
• Štěměchy (snad)
• Předín
• Opatov
• Strážov (zaniklá vesnice)
• Brodce
• Kněžice
• Brtnice
• Příseka
• Jihlava
• Havlíčkův Brod
• Habry
• Čáslav
• Praha – zde zřejmě končila

 

Rakouská stezka (v mapě béžová – zde by to nebylo k přečtení, proto černě – její část je zobrazena jako dvě větve v levém spodním rohu mapy )
….. v jedné části také někdy označovaná jako Slavonická stezka. Spojovala střední Podyjí a Podunají s jižním Čechami, v celé délce pak Prahu s Vídní.

• hrad Rakousy (Raabs)
• Drozdovice (Drosendorf)
• Vratěnín
• Písečné
• Slavonice
• Staré Město
• Stráž
• Tábor
• a dále do povodí Lužnice a Vltavy

Později byla část Rakouzské stezky přeložena :

• Slavonice
• Vlastkovec
• Stoječín
• Matějovec
• Kunžak
• Jindřichův Hradec
• Praha
• a dále do povodí Lužnice a Vltavy

 

Jemnická stezka (v mapě tmavě modrá)

• Brněnsko
• Moravské Budějovice
• Třebelovice
• Jemnice
• Pálovice – kopec Na stráži
• Staré Hobzí – kopec Wachberg
• Slavonice

Krásnou mapu starých stezek na celém území Čech a Moravy včetně vysvětlivek a obsáhlých komentářů si můžete prohlédnout zde. Na širším území dnešního Pelhřimovska tam nenajdeme ŽÁDNOU.