Zemské stezky
Oblast dnešní českomoravské vysočiny byla od starověku až do středověké kolonizace pokryta hustými neosídlenými pralesy, již od nejstarších dob v nich ale existovaly umělé průchody, které se nazývaly zemské stezky. Pralesem byly prosekány cesty, po nichž se přepravovaly náklady zpočátku jen nosiči na zádech, později soumary a povozy. Pro stezky byly vyhledávány hlavně vyšší, sušší polohy, přes močály byly kladeny haťové přechody, potoky a řeky se přecházely brody. Bezpečnost stezek a jejich kontrolu zajišťovaly hrady, hradiště a stráže na kopcích.
Trasy jednotlivých stezek jsou popsány dole, jak to bylo v okolí Počátek, Horní Cerekve a hlavně Turovky ? To nás zajímá pochopitelně nejvíce. Tož jukneme se blíže na tuto oblast. Nemohla být náhodou existence některé z obchodních cest důvodem pro dřívější osídlení a založení Turovky ?
Žlutě je zakreslená Želivská stezka, známá již roku 1178, je jisté, že procházela Počátkami (Strážný kopec 664mnm), Zajíčkovem a dále Pelhřimovem, kudy přesně, to se zřejmě nepodaří zjistit. Vezmeme-li ale rozcestí u Bělé jako téměř jistý bod, pak jak bylo nejsnazší dostat se odsud do Zajíčkova ? Každopádně Želivská stezka mohla procházet hodně blízko dnešní Turovce.
Červeně je znázorněna Jihlavská stezka, určitě procházela Horní Cerekví a směřovala kamsi do Čech. Kudy, to ze mě teď fakt nedostanete. Je to druhá dálková komunikace, která mohla probíhat v těsné blízkosti Turovky.
Světle modře je do mapy zakreslena Lovětínská stezka, která sice nebyla tak významná, nicméně spojovala Počátky s Třeští a Třebíčí. Kolem hradu Janštejna (původně zřejmě strážní hradiště) a vrchu Strahovice (694mnm) dále stezka pokračovala na Horní Dubenky a kolem rybníka Boru, na jehož dně jsou prý patrny zbytky staré cesty, na Jihlávku a do Počátek. O existenci staré komunikace rovněž svědčí Pešinova zpráva o porážce oddílu husitského vojska na cestě u rybníka Boru, které však po bitvě ustupovalo na Horní Cerekev. U Jihlávky se nachází vrch Strážný kopec (707mnm), který patřil k Lovětínské stezce, zatímco druhý Strážný kopec (664mnm) u Počátek střežil stezku Želivskou. Z Počátek pokračovala Lovětínská stezka patrně na Žirovnici a Kamenici nad Lipou, což už v mapce zakresleno není.
V jižní části Českomoravské vysočiny bylo identifikováno 11 starých
dálkových komunikací, na širším území Telčska pak 5 zemských stezek:
Humpolecká,Telčská, Bítovská, Vápovská a Lovětínská.
Humpolecká cesta (v mapě světle zelená)
…doložená roku 1233
- Humpolec
- Krasoňov
- Branišov
- Kostelec u Jihlavy
- Třešť
- Studnice
- Telč
- Kostelní Myslová nebo Radkov
- Dačice
Telčská stezka (v mapě modrá)
… zajišťovala spojení Brněnska s jižními Čechami
- Třebíč
- Okříšky
- Heraltice
- Most (zaniklá vesnice)
- Opatov
- Hladov
- Nepomuky
- Nevcehle – kopec Vostrážky
- Telč
- Mysletice (snad)
- Velká Lhota (snad)
- Strmilov (nebo horní cestou přes Mrákotín a Studenou)
- a dále někudy do Čech
Bítovská stezka (v mapě oranžová)
… zajišťovala spojení knížecího hradu Bítova s Čechami
- Bítov
- Jemnice
- Chotěbudice
- Budeč
- Knínice
- Krasonice – kopec Vostrážka
- Želetava
- Předín
- a dále navazovala na stezku Haberskou
Vápovská stezka (v mapě fialová)
..... odbočovala z Haberské stezky v Opatově nebo Předíně
- Rozseč
- Nová Říše
- Červený Hrádek – bývalý hrad
- Bílkov – bývalý hrad
- Dačice
Lovětínská stezka (v mapě světle modrá)
..... v jedné své části někdy nazývaná Třebíčská silnice
- Počátky
- Jihlávka
- rybník Bor
- Horní Dubenky
- hrad Janštejn
- Nová Ves
- Rácov
- Lovětín (u Batelova)
- Třešť
- Lovětín (zaniklá ves)
- Stonařov
- Lhotka (zaniklá ves)
- Brtnice
- Černé lesy
- Radonín
- Přibyslavice
- Třebíč
Jihlavská stezka (v mapě červená)
..... vedla odněkud z Čech na
- Horní Cerekev
- Batelov
- Dolní Cerekev
- Kostelec u Jihlavy
- Jihlava
- Měřín (snad)
- Velké Meziříčí (snad)
Želivská stezka (v mapě žlutá)
… doložená roku 1178
- Želiv
- Pelhřimov
- Zajíčkov
- Počátky – Strážný kopec 664 mnm.
- Palupín – kopec Strážnice (snad)
- Strmilov
- Kunžak
- dále napojení na stezku do Slavonic
Dačická stezka (v mapě tmavě zelená)
- Moravské Budějovice
- Domamil
- Štěpkov
- Radkovice – vrch Strážnice
- Budeč
- Horní Slatina – vrch Strážov
- Strážov (zaniklá vesnice)
- Budíškovice
- hrad Krumvald
- Dačice
- Lipolec
- Valtíno
- Mosty
- Kunžak
- Jindichův Hradec
- … a dále někudy do jižních Čech
Haberská stezka (v mapě hnědá)
Dálková komunikace, která spojovala střední Čechy s Podunajím, v době slovanské Ćáslavsko se Znojemskem. Je doložena v Kosmově kronice roku 1101, existovala ale již nepochybně v době předslovanské.
- začátek byl patrně někde v Rakousku
- Znojmo
- Moravské Budějovice
- Babice
- Římov
- Březová (zaniklá vesnice)
- Štěměchy (snad)
- Předín
- Opatov
- Strážov (zaniklá vesnice)
- Brodce
- Kněžice
- Brtnice
- Příseka
- Jihlava
- Havlíčkův Brod
- Habry
- Čáslav
- Praha – zde zřejmě končila
Rakouská stezka (v mapě béžová - zde by to nebylo k přečtení, proto černě - její část je zobrazena jako dvě větve v levém spodním rohu mapy )
..... v jedné části také někdy označovaná jako Slavonická stezka. Spojovala střední Podyjí a Podunají s jižním Čechami, v celé délce pak Prahu s Vídní.
- hrad Rakousy (Raabs)
- Drozdovice (Drosendorf)
- Vratěnín
- Písečné
- Slavonice
- Staré Město
- Stráž
- Tábor
- a dále do povodí Lužnice a Vltavy
Později byla část Rakouzské stezky přeložena :
- Slavonice
- Vlastkovec
- Stoječín
- Matějovec
- Kunžak
- Jindřichův Hradec
- Praha
- a dále do povodí Lužnice a Vltavy
Jemnická stezka (v mapě tmavě modrá)
- Brněnsko
- Moravské Budějovice
- Třebelovice
- Jemnice
- Pálovice – kopec Na stráži
- Staré Hobzí – kopec Wachberg
- Slavonice
